Čerpací pokus v jeskyňce č 346, autor: Kelf

                 Ve dnech 29. – 30. 1. 2011 proběhl čerpací pokus v jeskyni č 346.

Akce proběhla za podpory a pomoci Správy jeskyní České republiky, Správy jeskyní Moravského krasu, Provozu Punkevních jeskyní a členů skupin ZO ČSS 6-06 Vílémovice, ZO ČSS 6-12 Speleoklub Brno, ZO ČSS 6-16 Tartaros, ZO ČSS 6-21 Myotis.

Prof. K. Absolon v roce 1909 popisuje vodní hladinu při sestupu vedoucího k objevení Předního dómu Punkevních jeskyní. Tehdy ji považuje za Punkvu. Další vodní hladinu popisuje v Předním dómu v propasti 10m hluboké.V současné době je možné zastihnout vodní hladinu v přední části vstupní štoly jeskyně č. 346.


Objev Punkevních jeskyní r. 1909: 

„V třetí pracovní den byl prosekán otvor vyerodovaný přírodou v lité skále a začali jsme drtit balvany a vytahovat je po kusech. Konečně jsme se mohl opatrně proplazit zbylou balvanitou sutí s kol. V. Ješkem a sjet po laně dolů. Octli jsme se v nevlídné prostoře, na jejímž dně byla volná směs balvanů. Prodíráme se a slézáme níž a níže mezi kamennými kolosy. V tom se zaleskla vodní hladina -jsme tedy přece u Punkvy! Je to ale zase jen nepřekročitelný sifon. Zpět! Hledáme další pokračování, hledáme další průvan, který se nám dole ztratil. Vede nás s naprostou určitostí do výše k malému otvoru. …

Takto popisuje Prof. K. Absolon první část sestupu vedoucího k objevení Předního dómu Punkevních jeskyní. Narazil při něm na vodní hladinu, která jej donutila hledat cestu výše. Zcela pochopitelně považoval tuto vodní hladinu za Punkvu. Nemohl ovšem v té době vědět, že aktivní tok Punkvy je téměř 70 m daleko !. Absolon popisuje vodní hladinu v hloubce 6 m pod počvou chodby. (Dnes je tato hladina neznámá, byla zřejmě zasypána při ražbě štoly nového vchodu). Další vodní hladinu popisuje v Předním dómu v propasti 10m hluboké. (Také tato vodní hladina je dnes neznámá). V současné době je možné zastihnout vodní hladinu v přední části vstupní štoly jeskyně č. 346.


O konzultaci jsem požádal V.A.Gregora (Celofána).

Obdržel jsem odkaz na literaturu, kterou nemám k dispozici, (snad se časem objeví)

GREGOR, V. A., 1975a: Geologie, hydrologie a geomorfologie propasti Macocha a macešských jeskyní. Závěrečná zpráva z výzkumu v letech 1969-1974. Rukopis. Geologický ústav Moravského muzea, Oddělení pro výzkum krasu, KOMM 18/ Brno.

Z jeho další informace vyjímám:
„O tomhle záhadném minikomplexu (j.č.346,347 pozn. autora.) jsem několikrát diskutoval s Přemyslem Ryšavým. Ten mě upozornil na rozdíly v úrovni vodních hladin za různých hydrografických situací (vodních stavů). Vím o stagnaci resp. velmi pomalém poklesu hladiny v souvislosti s dlouhodobým snížením hladiny Punkvy na Vodní plavbě v souvislosti s ražbou štoly od Vodníka na Velká jezera r. 1971-72. Na základě tohoto faktu jsem usoudil, že vody v komplexu 346/347 přímo nesouvisí s Vodní plavbou. Spíše tvoří jakési „mrtvé rameno“, zasahující pod dnešní úroveň dna suchých Punkevních j. (Přední dóm, Tunelová). Na základě Tvých informací si myslím, že za povodňových situací může existovat komunikace s Vodní plavbou resp. podúrovňová komunikace s Tunelem (?) či Malým propadáním.


      • Tato úvaha mě navedla podívat se na tuto problematiku z širšího pohledu:

  • cca 5 m od vchodu do štoly PJ je j. č. 346 s volnou vodní hladinou. Dle M. Blažka hladina zůstává konstantní i při vypuštěné Punkvě
  • cca 35 m od vchodu do štoly PJ je dnes neznámá vodní hladina v hloubce 6 m.(Absolon 1970)
  • cca 60 m od vchodu do štoly PJ (v Předním dómu) je dnes neznámá propástka s vodní hladinou v hloubce 10 m. (Absolon 1970)
  • v Předním dómu je trativod, do kterého je sveden přepad z l. sifonu. Slouží jako mohutný ponor při povodňových stavech v Předním dómu. Dle J. Jaruška se bahnitá voda neobjevuje v relativně čisté Punkvě.
  • l. sifon: „Dne 29.ledna 1911 byla hladina o 3,8 m výše než hladina Punkvy, dno bylo 1,8 m nad Punkvou, ale vlastní skalnaté dno pokryté silnou vrstvou náplavu bylo v úrovni hladiny Punkvy.“ (Absolon 1970)
  • II. sifon: sifon pod Hlinitými síněmi na konci Tunelové chodby. Dle Absolona (1970) „malá odstředivá pumpa ihned vykonala svou úlohu, neboť v několika dnech vysála vodu 12 m širokého, 15 m dlouhého a 6 m hlubokého sifonu. Zde bylo nahromaděno asi 1100 m3 vody, přičemž dlužno podotknout, že sifon není jen přebytkem z velké vody. Spodní puklinová voda se zde stále protlačuje ze všech stran, …)“

Čerpací pokus ZO ČSS 6-21, Myotis

Čerpání bylo zahájeno v sobotu 29.01.2011 ve 14:30 hod. v jeskyni č. 346.

Po 20 minutách byl pokles úrovně hladiny 15 cm.

Stejný pokles se projevil i v jeskyňce 347. Pak se pokles hladin zastavil, voda v jeskyňce č. 346 probublala a hladiny počaly stoupat.

Během cca 8 minut vystoupily o 6 cm , tj. o 9 cm níže než byla původní hladina.

V této výši stagnovaly až do ukončení čerpacího pokusu v neděli 30.01.2010 v 7:00 hod.

Pro zajímavost jsme v čase 20:45-21:00, tj. na čtvrt hodiny přerušili čerpání a hladiny stále stagnovaly.

Celkem bylo vyčerpáno cca 600 m3 vody, tj. asi polovina objemu II. sifonu v Tunelové chodbě (cca 1100 m3, Absolon 1970)

„Konce jeskynních chodeb jsou pouze zdánlivé a vždy jsou to jen zborcená a zařičená místa uprostřed dalšího pokračování, za nimiž se v nezměrném rozvětvení rozšiřují. Prolomíš-li takové sbory, přijdeš do nového nevypočítatelného pokračování již známých dostupných jeskyň.“ pravil Karel Ludvík Reichenbach (1788-1869)


Konce jeskynních chodeb jsou pouze zdánlivé a vždy jsou to jen zborcená a zařičená místa uprostřed dalšího pokračování, za nimiž se v nezměrném rozvětvení rozšiřují. Prolomíš-li takové sbory, přijdeš do nového nevypočítatelného pokračování již známých dostupných jeskyň.“ pravil Karel Ludvík Reichenbach (1788-1869)

Tento „geniální Karel z Reichenbachů“ ještě nemohl mít povědomost o jeskyních tocích a jezerech, jinak by je do svého nazírání na problematiku pokračování jeskyní jistě zahrnul.
A tak si můžeme říci ve zkratce: Konce jeskynních jezer jsou pouze zdánlivé. Vyčerpáš-li taková jezera, přijdeš do nového nevypočítatelného pokračování již známých dostupných jeskyň.“
Nám se jezero vyčerpat nepodařilo, do nového nevypočitatelného pokračování jsme tak nepřišli. Ale nic není ztraceno, jen vznikly další otazníky !
Tak někdy příště, (až bude vypuštěná Punkva) :-))  Ono to tam někde je! Jen se tam dostat.


Organizátoři akce děkují za pomoc a podporu organizacím i jednotlivcům:
Správě jeskyní České republiky
Správě jeskyní Moravského krasu
Provozu Punkevních jeskyní
Zdeňkovi Doleželovi: ZO ČSS 6-21 Myotis
Aleši Havlovi: ZO ČSS 6-21 Myotis
Davidovi Mikešovi: ZO ČSS 6-06 Vílémovice
Milanovi Skoupému: ZO ČSS 6-12 Speleoklub Brno
Františkovi Musilovi: ZO ČSS 6-16 Tartaros
Barboře Mádrové. ZO ČSS 6-16 Tartaros
Radkovi Kolářovi
Janu Flekovi jun.


Miroslav Blažek: SJ ČR, ZO ČSS 6-21 Myotis
Jan Flek: SJ ČR, ZO ČSS 6-21 Myotis
©2011 (KELF)

316 total views, 1 views today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..