Původní dlouho plánovanou návštěvu jižních Čech nám trochu narušil jeskyňářský ples v Ostrově u Macochy. Fox měl být náš průvodce tamního podzemí, ovšem Speleorumbál dostal přednost.
Musel se vymyslet náhradní program, protože někteří už máme nutkání vypadnout někam do řiti. Buď na Slovensko, nebo za poznáním nových lokalit mimo Moravský kras.
Naštěstí Aleš, naše skupinová ikona a chodící reklama na flanelky zatahal za provázky do Českého krasu a akce byla na světě. Takže tentokrát hurááá do Koněprus!
Jako každou Myotisáckou výpravu, cestujeme zásadně vlakem a tímto směrem na západ už to dobře známe. Tradiční rychlík Brno- Praha a dále Elefantem do Berouna.
Tam přijíždíme kolem osmé hodiny večer a na nádraží už nás vítají Pavel s Jardou ze skupiny 1-04 Zlatý kůň. Nemůžeme vynechat návštěvu Berounského stylového pivovaru, který je poblíž nádraží. Zde samozřejmě nakoupíme zásoby piviska na Zlatokoňáckou základnu.
Ač bylo pozdě večer, den pro nás rozhodně nekončil. Do dvou do rána jsme stihli, Pivovar v Berouně, hospodu v Koněprusích a cestou zpět poznávací noční procházku po nejbližším okolí. Procházka nebyla dlouhá, ale originální. Na cestu si každý vysloužil točený pívo do půllitru a vyrážíme za svitu čelovek kolem Koněpruských jeskyní k vyhlídce na Zlatém koni, odkud byl působivý pohled na noční šichtu v osvětleném velkolomu Čertovy schody. Přímo pár metrů pod námi ve stěně lomu se nachází jedno z pracovišť ZO 1-04 s názvem Nová propast. Dojeskyně se chodí po předchozím nahlášení na lomy kvůli odstřelům, které tam probíhají a potenciálně nebezpečným otřesům. Loni se tu kompletně nově vyzdíval vchod, takže Alda s Bohoušem se této akce účastnili. Jeskyně je dlouhá ve stovkách metrů a dá se tu pozřít i zajímavá výzdoba. Celá tato stěna horní etáže lomu je součást NPP Zlatý kůň.
Dochází nám pivo, tak raději pokračujeme po naučné stezce přes Houbův lom k jeskyňářské základně.
Sobota, jak zde bývá zvykem, je celá pracovní. Makat se bude na lokalitě Bonzákova sluj. Ta se nachází na nedalekém lomu Na Kobyle.
Je to malá, převážně vertikální jeskyně zakončená nádherným jezírkem, na kterou se jeskyňáři ze Zlatého koně zaměřili v poslední době.
Od začátku se těží v celém profilu a obří kopule vytěžené hlíny před vchodem tomu odpovídá. Původní vchod byl na povrchu lomu kousek od hrany přes poměrně úzkou obtížně přístupnou propástku. Až před dvěma lety byl zbudován druhý spodní vchod.
Dnes bylo potřeba odtěžit hlínu po nedávném závalu, který se propadl přímo uprostřed propasti. Na dně tedy bylo tak o dva metry sedimentů víc než posledně. Na druhou stranu tento propad umožnil těžbu přímým směrem až k povrchu.
O efektivitě zdejších pracovek jsem byl obeznámen už dříve. Borci se tu neschází příliš často (jako třeba každý týden), ale zato tady když se řekne pracovka, tak se opravdu sjede dostatečný počet lidí, aby bylo možno efektivně a plynule dělat. Máká se celej den a běžně se tu tahá 500 kýblů za akci.
Tahací systém je tu udělaný tak, že když jsou tahači rozmístění tam, kde mají být, tak to prostě odsejpá a žádné pracoviště nebrzdí to další a nikde se nic nehromadí (pokud si tam někdo nemodeluje šulínky z bláta, jak bývá někde zvykem). Všichni jedou na plno a navzájem na sebe pěkně navazují. Jak se tempo rozjede na plný obrátky, tak není čas se ani podrápat na zadku. Vteřina je tady dlouhá doba a blbě se pak dohání 😀
Po první třístovce se vyhlašuje pauza, tak je možnost si jít s rozervanýma puchejřama na rukách opékat buřta na ohniště do lomu.
Po obědové pauze se odbouchá další dvoustovka a místní jsou spokojeni. Nakonec se toho vytahalo nějakých 550 kýblů, takže pracovní akce byla prohlášena za efektivní.
Pracovní sobotu zakončíme v Koněprusích ve zdejším hospodském zařízení a ty poslední síly, co nám ještě zbyly jsme vyčerpali zpěvem na základně, kde kytarový mág a mistr trampských písní Bylinka rozjel odvázanou zábavu.
Neděle byla mnohem povolněší. Udělali jsme si výlet do lomu Homolák, do opuštěné části, kde se už netěží. Zde se také nachází dva jeskynní systémy pojmenovány Panama a Malá Panama.
Flaneláč už sem nějakou dobu jezdí a tyhle jeskyně zatím nebyla možnost navštívit. Letos tedy Zlatokoňáci usoudili, že za těch pár odmakaných pracovek a odchlastaných večerů si tu exkurzi zaslouží.
Panama byla objevena v roce 1992 těžební činností v lomu. V jeskyni proběhl průzkum a zmapování dostupných prostor a následující rok byl vchod do jeskyně zavalen odstřelem. Znovuotevírka jedním z komínů, který vedl až k povrchu se podařila až v roce 2011. Jeskyně má denivelaci 23m a nejnižší bod s nejdelším kolmým stupněm, krterý se musí kousek slanit se nachází přímo pod vchodem. V jeskyni jsou poměrně velké prostory pokryté odpadajícími lavicemi ze stropů odsedajícími skalními bloky. Zadnější část je naopak labyrint navzájem propojených úzkých chodbiček, kam jsme ani nelezli, protože trochu tlačil čas. Oba tyto systémy (malá a velká Panama) byly po dlouhém usilovném kopání propojeny úzkou puklinou s příznačným názvem Panamský průplav.
Malá Panama má vchod nenápadnou dírou u hrany etážní stěny. Zde jeskyňáři z 1-04 bádají od roku 2001. Jeskyně má přibližně 150m chodeb a ukrývá i působivá zákoutí s pěknou výzdobou.
Po obohacujících exkurzích už musíme řešit jen odjezd k domovům. Na pěší vycházku do Berouna už nebyl čas. A když už nebyla jiná možnost, než se nechat srabácky odvést autem, tak nás předseda odvezl rovnou až do Prahy. Odsud už je to ta známá pohádka. Se vší pravděpodobností za měsím dojedeme zas.
Díky členům ZO 1-04 Zlatý kůň, že věnovali svůj drahocenný čas dvěma zbloudilým Myotisákům!
Účastníci: Luboš a Aleš + početná účast ZO 1-04 Zlatý kůň
Fotogalerie na rajčeti:
Termín: 10.3.2017 – 12.3.2017
649 total views, 1 views today