Ještě před začátkem tohoto ročníku byli Martin a Dušan 25.května na zkrácené prohlídce Dolu Radim, kde sám ochotný štajgr navrhnul, že příští sobotu přijede ve volnu na motorce z domu 60 km a provede nás celým dolem, paráda. Pak byli společně s Karlem prozkoumat oblast Žlutý květ a Dřevěnou štolu a 1.patro Černého dolu včetně zajištění lana. Vše bylo zjištěno a setkání mohlo začít.
Ve dnech 2. – 4.června 2017 proběhl již tradiční 11.ročník BŘIDLICE, což je setkání v Nízkém Jeseníku a místem ubytování byl v kemp v Budišově nad Budišovkou. Účastníci : ZO 6-21 Bohouš, Martin se synem Šimonem, Dušan, ZO 6-16 Tartaros Franci Musil, 6-08 Dagmar Andrea Pěkná, ZO 6-18 Cunicunulus Lukáš Oubrecht a jako host z Ostravy geolog a horník Karel Skopal.
Pátek 2.června
Během dne provedl Dušan průzkum kolem Starých Oldřůvek, zvláště na okraji VP Libavá s tím, že by jsme tu mohli zajít v neděli.
Sešli jsme se večer v kempu, po seznámení a ubytování jsme se občerstvili, probrali možnosti podzemních prohlídek a rozhodli se ještě večer navštívit důl Woodboys, který leží 3 km od kempu. Těžba zde probíhala od poloviny 19.století do roku 1945 (odsun německého obyvatelstva). Důl má horizontální charakter s jedním kolmým vstupem vysokým 5 metrů (hodně záživný žebřík). Většinu prostor (dlouhých asi 300 m) tvoří rozměrné komory po těžbě dosahující výšky až 10 m a šíře 20 m. V dole je několik menších vodou vyplněných prohlubní. Vrátili jsme se nějak před půlnocí, dali jsme si něco dobrého na pití a probrali program na sobotu.
Sobota 3.června
Po snídani jsme se přesunuli na Důl Radim (jediný činný břidlicový důl v ČR), kde jsme měli na 10:00 domluvenou prohlídku se štajgrem. Těžba zde začala na počátku minulého století (Waldfrieden – břidlicový podzemní lom) a také skončila v roce 1945 odsunem Němců. V druhém období zde působilo JZD Staré Oldřůvky a mělo to jako mimosezónní činnost a to od roku 1971 až 1989. Byla vybudována nová otvírková směrná štola vedoucí souměrně s německou štolou. Důl dosáhl postupně délky až 1 100m a břidlice byla tak kvalitní, že se jí pokrývaly historické památky např. Pražský hrad, Národní divadlo, Týnský chrám, aj. Koncem roku vznikl samostatný státní podnik, který rozšířil dobývací prostor a působil do roku 1994. Poté proběhla privatizace, otevřena byla pouze jedna komora, provoz dolu se neustále zmenšoval a v roku 2001 byl zastaven. Poté byl důl zdevastován a rozkraden. V roce 2007 koupil důl podnikatel Radim Masný a v roce 2013 zde byla obnovena činnost. Ta započala přetěžením úvodní štoly velkým zářezem, ve kterém byl vybudován nový portál dolu. Hlavní chodby byly rozšířeny na nasazení bezkolejové mechanizace, strojní pily, nakladačů a přepravníků. Břidlice je v součastnosti těžena modernější dobývací metodou, vyřezáváním větších bloků kamene. Surovina se využívá k výrobě stavebního a zahradního kamene a výrobků z drcené a mleté břidlice.
Štajgr nám ukázal způsob nové těžby a další možnosti rozšíření dolu a nové druhy zpracování břidlice, které se chystají přímo v komorách dolu . Viděli jsme původní německou odvodňovací chodbu, všechny české chodby a komory, větrací chodbu, která slouží jako únikový východ. Alespoň jsme si porovnali stav dolu z období rozkrádání s nynějším.
Poté jsme se přesunuli k Čermenskému mlýnu do oblasti Žlutý květ. Zde nám dělal průvodce Karel, který se zůčastnil pokusné těžby ve Štole západní pruh pod společností Česká břidlice s r.o., která začala v roce 2014. Byla utracena hromada peněz a nabráni zaměstnanci. Vyskytlo se několik vážných důvodů, proč těžba skončila krachem (špatný sklon ložiska, vstupní chodba je do kopce, nekvalitní břidlice, velké množství podzemní vody atd.) a původně romantické trampské místo bylo nenávratně zničeno. Do štoly jsme ani nešli, je zde přes 2 m vody. Prošli jsme naproti štolu s komorou, která je z větší části zatopena a pak ještě průzkumnou štolu Žlutý květ o délce asi 25 m. Naproti je ještě stěnový lom s jezírkem. Na závěr jdeme do Dřevěné štoly, která má vstupní chodbu o délce 130m a na konci je obrovská komora o délce snad 100 m. Zajímavostí je, že jsou zde pozůstatky dřevěných kolejí a od toho ten název a také je tu hromada železných pozůstatků. Je zde i trochu více vody a tak jsme aspoň vyzkoušeli kvalitu broďáků.
Na závěr nás čeká vrchol setkání a to třípatrový Černý důl s nádherným okolím. Dokonce jsme získali skoro celou mapu dolu a o to jsme si to lépe užili. Ještě před vstupem začal Bohouš učit na laně poprvé v životě Lukáše a Karla a opravdu to pojal jako velký učitel. Chlapi si pěkně mákli a užili si a my ostatní taky, srandy bylo dost. Nakonec se oba rozhodli, že do toho jdou. Pak už jen vymyslet uvázání lana a šup 17 m přes převis dolů na 2.patro, zvládli to všichni, akorát Martin zůstal se synem nahoře. Pak to začalo. Obrovká komora plná závalů, vysoké základky jako hradby, vyskládané chodby ke stěně, gotické chodby, je to až neskutečné ty obrovské prostory a že to vše drží!
Je to opravdu až dech beroucí pocit. Na 3.patře jsme se dostali v části zvané Atlantida skoro 80 m od zavaleného spodního vchodu (vody už po prsa). I ten 1 m široký rozchod kolejí je taky nezvyklý a jeden plošinový vozík tu stále čeká. Jinak jsme poctivě prošli celý důl se všemi odbočkami a 1.patro na cestě zpět a tady je udělaný nový vchod. V podzemí jsme byli asi 4 hodiny a užili jsme si to pořádně. Všichni byli nadšeni ze své první návštěvy Černého dolu (Dušan tu už parkrát byl s Orcusem) a prvolezci měli oči navrch hlavy, ale zvládli to v pohodě. Pak už jen pohodička nahoře na haldě, v kempu u ohně, špekáčky, pivínko, vínko, dobrá nálada a pěkné zakončení dne plného zážitků ! Ani jsme si nevšimli, že tu probíhal nějaký dětský den, pouze jak jsme se vrátili po deváté večer, tak tady bylo nějaké zpívání.
Neděle 4.června
Ráno si někteří užili i parádního koupání v rybníce nad kempem (Andrejka už podruhé a Dušan se také přidal). Včera u ohně jsme se dohodli na vycházce ze Starých Oldřůvek dále k řece Odře. Počasí je zatím slunečné, horko přes 25°C a to je v okolí Libavé nezvyklé. Sice dost fouká a taky se honí mraky. Nejdříve jdeme do Štoly v zátočině, což je monumentální dílo o délce 180 m, šířky přes 10 m a výšky až 15 m a nebýt dvou kopců uvnitř, tak by to byl obrovský tunel bez komor. Na haldě před štolou je jedno z nejkrásnějších tábořišť v celé oblasti. Halda se svažuje dolů k Odře, kde je zajištěna zdí z břidlicových kamenů délky 50 m a o výšce 5 m. Vedle zdi kousek nad řekou jsou čtyři štoly po těžbě galenitu, který se tu těžil od 19.století (stříbro, olovo). Prošli jsme postupně štolu Willibald 4 (délka 140 m a zatopená šachta do spodního patra, konec chodby je na broďáky), Willibald 3 je zasypaná, Willibald 2 o délce 10 m a nejdelší Willibald 1, kde se údajně těžilo ještě v roce 1960 (délka 250 m, dvě chodby, 3 odbočky, 8 m vysoký komín, hodně prostoupené břidlicí, poruchy, bez broďáků, taky zatopená šachta do spodního patra s původní výdřevou a nádherně nazelenalá voda). Jinak jsou ve štolách znát dost slabé žíly a tak výtěžnost tu musela být dost slabá. Za zatáčkou Ody, která tu teče skoro do pravého úhlu jsou zbytky úpravny rudy (zdi, vodní náhon, patky atd.). Jelikož se už blíží druhá odpoledne, tak končíme vycházku a vracíme se do kempu na jídlo a zhodnocení setkání. Děláme dobře, protože ve tři začíná bouřka a pořádná průtrž.
Účastníci setkání prohlašovali, že se jim tady moc líbilo. Jak v podzemí, tak v lůně nádherné přírody a ubytování bylo taky velice příjemné.
Za sebe bych dodal. Břidlice je pro mne pořád srdeční záležitost (poprvé v životě jsem v nepřístupném podzemí byl zrovna tady a jeskyňařit jsem začal taky na břidlici) a vždycky se rád vracím. Letos jsem navštívil poprvé Dřevěnou štolu, vlastně i to co zbylo ze Žlutého květu, hodně zajímavý byl i Důl Radim a od Karla jsem se dozvěděl hodně nových věcí přes geologii, těžbu břidlice, konečně jsem si prolezl Willibaldy až do všech konců atd. Příští setkání se uskuteční na Vysočině, které připraví Lukáš s Bohoušem. Pokud by ovšem měl někdo z Vás zájem se na „Břidlici“ mezi tím podívat, jsem samozřejmě pro, jen se stačí domluvit (např.Černý důl). A letošní prvolezci by toho mohli taky využít (že by Nitmanův důl v Zálužné ?) !
Jinak letošní ročník hodnotím hodně vysoko a je to jedna z nejlepších Břidlic, které jsem zažil (v roce 2016 jsem jedinkrát z 11 setkání chyběl a tak to hodnotit nemůžu). Samozřejmě je to taky díky Vám všem, kteří jste přijeli. Bylo mi s Vámi moc dobře a zase někdy na viděnou! Případné omyly a nepřesnosti v článku omluvte, ale vše jsem napsal s dobrým úmyslem.
ZDAŘ Bůh Dušan
P.S. Protože ještě neumím vkládat fotky, tak tady jsou odkazy :
http://franci.rajce.idnes.cz/Jeseniky_-_cerven_2017/
http://tulakben.rajce.idnes.cz/Jeseniky_s_Dusanem_2.-4.6.2017
1,685 total views, 1 views today