Černá Hora – Medúza 2018

Od samého počátku plánování letošní Medúzy byly motivace znovu proniknout za sifony a pokusit se o ten poslední čtvrtý. Čím se termín akce přibližoval, účastníci postupně odpadávali a ve výsledku se z toho vyklubala velmi komorní účast šesti lidí z Moravského krasu a pěti poláků.

V jeskyni bylo tentokrát kapánek více vody. Větev Pomorsky pút byla zavřená sifonem, takže nešla ani přeplavat a už po cestě tam bylo v některých jezerech nutno se zmáchat po prsa ve vodě. Hlavní tah do Termitího dómu a do Katedrály byl volný.

Cíl letošní malé výpravy se nesl v duchu, že se kompletně domapují poslední zbytky nezmapovaných částí, aby mohla vzniknout hotová mapa. Od poslední Medúzy už toho nezbývá moc. Nějaké spojovací chodby a obchvaty.

Nakonec se stejně nepodařilo zmapovat vše. Spojovací chodby z Termitího dómu do Pomorského putu jsou hotové, ale chybí ještě dlouhá obtoková chodba, kterou nám trochu zkomplikoval zatopený Pomorský put.

Polská část byla pokračovat za loňskými objevy za Katedrálou a údajně se podařilo najít novou spojovací chodbu z Katedrály do počátečních částí Pomorského putu. Jestli je tomu skutečně tak, to ukáže asi až mapa, nebo fyzicky projít do již známých částí. Jestli jsem to pochopil dobře, tak to se zatím nestalo.

Nezbývá, než příští rok vyrazit znovu. Bude to zřejmě poslední Medúza, protože po patnácti letech bádání už toho většina stálých účastníků má plný zuby. Navzdory tomu bude velká motivace tuto éru zakončit velkolepou potápěčskou akcí za sifony a konečně se pokusit naposled prozkoumat poslední sifon. K tomu je potřeba spousta lidí na transport a nejméně 4 obojživelníci. Uvidíme kolik dobrovolníků se podaří zlanařit. Kdo by měl tedy zájem příští rok druhou polovinu srpna vyrazit vstříc zážitkům do jedinečné megadíry zarvané krápníkama a jezerama, tak Medúza 2019 bude nejlepší volba!

Předčasně byly vyčerpány všechny možnosti, co v tomto počtu v Daloviču dále dělat. Poslední dva dny jsme tedy odjeli kochat se, žrát a chlastat.

Napřed do Durmitoru kaňonem řeky Tary s konečnou stanicí v Žabljaku. Zde jsme navštívili Crno jezero a přilehlou restauraci.

Crno jezero

Zdejší honosná balkánská večeře nás přišla asi na 150 euro, ale proč se občas nerozšoupnout. Jediná vada na kráse byla chyba v komunikaci, když jsem si objednal excelente jablečnou pálenku a místo toho mi donesli excelente jablečný štrúdl.  Musím ale uznat, že ten štrůdlik byl opravdu excelentní. Přes noc jsme s Andělem okusili zdejší noční život a vymetli všechny noční kluby.

Ráno následovala jízda po zážitkové asfaltce skrz Durmitor a kolem Pivsko jezera do Bosny a jejich národního parku Sutjeska.  Odsud nejkratší cestou do Brna.

Fotky z jeskyně: Honza Sirotek

484 total views, 1 views today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..